Možná vám to připadá troufalé, když vnímání personálního auditu je spíše negativní, ale jeho benefity už dávno nejsou to, že je někdo postradatelný. Dnešní umělá inteligence a možná prozatím umí kódovat, analyzovat data, ladit stylistiku, kontrolovat gramatiku, dělat rešerše i navrhovat marketingové strategie, ale existují oblasti, kde její vliv zkrátka končí. Kde nestačí jazykové modely, tabulky a ani perfektní algoritmy.
V těchto místech bude vždy potřeba člověk, a nejen jako vykonavatel, ale jako svědek, opora a interpret hlubšího kontextu. A netýká se to jen mé práce. Týká se to každého z vás. I vy si musíte najít prostor, kde budete nenahraditelní. Ne z nostalgie, ale z hluboké odbornosti.
Jedním z takových nástrojů je personální audit
V rukou konzultanta s rozhledem se z něj stává kompas, který ukazuje, co ve firmě přežije, co se musí změnit.
Mediace – místo, kde se odhaluje pravda
Obvykle mě najdete tam, kde se „něco láme“. Kde se mlčí víc, než se mluví. Kde napětí visí mezi slovy a ticho má větší váhu než tabulky. V krizové mediaci se pracuje s emocemi, které nelze změřit a s bolestí, kterou nelze kvantifikovat, stejně jako s důvěrou, kterou si nelze vynutit.
Firmy budou čelit stále většímu tlaku – a to nejen ekonomickému. Vztahy ve firmách se budou komplikovat. Hodnoty budou narážet. Strategie budou pod tlakem lidských selhání. A AI v tu chvíli mlčí. Nemá k tomu co říct. Mediace často bývá jako nástroj, když ve firmě vzniká opakovaný problém, ale ani tady nemusí postačit jako hloubkové řešení, musíte jít hlouběji, do struktury organizace.
Personální audit jako strategická volba
Možná překvapím, ale personální audit je podle mě jedním z klíčových nástrojů budoucnosti, který AI nikdy plně nenahradí. Protože skutečný audit není jen o datech, ale o schopnosti vidět skryté souvislosti:
- Kdo do firmy přináší napětí, a kdo důvěru?
- Kdo je unavený, ale ještě o tom nemluví?
- Kdo se přizpůsobil, ale vnitřně odešel?
Umělá inteligence vám vygeneruje skvělé kompetenční modely a ukáže grafy, spočítá výkon, ale skutečně nepozná, kdo je na odchodu, přestože to sám ještě neřekl. Neucítí přetažené lidi, nevyčte frustraci ze způsobu vedení.
Dobrý personální audit je o vedení propracovaných rozhovorů, vnímání atmosféry, čtení mezi řádky a skládání příběhu. To není tabulka. To je terén a tam AI nevkročí.
Firemní nástupnictví a práce s přechodem
Rodinné firmy. Zakladatelé, kteří nechtějí pustit otěže. Děti, které nechtějí tzv. „klamat své rodiče“. A celý proces, který se nedá outsourcovat. Nástupnictví není právní nebo datový proces. Je to psychologická alchymie. Tady AI nestačí, protože nechápe skryté loajality, mocenské dynamiky a nevyřčené věty, které formují směřování celé firmy.
Když končí role a začíná člověk
Dnešní manažer už není ten, kdo tzv. řídí a kontroluje. Má být facilitátorem, lídrem, někdy i terapeutem. A především: člověkem, který se mění nebo dokáže se měnit. AI může nabídnout data, mluvit o „rovnováze“, navrhnout individuální rozvojový plán, ale nepodrží vás ve chvíli, kdy nevíte, kým vlastně jste. Nevyslechne vás, když zvažujete odchod.
Existují tedy kompetence, které přežijí algoritmy?
Ano existují, třeba tyto:
- schopnost odhalit skrytou dynamiku v týmu
- empatie, která není na efekt, ale na hloubku
- práce s vývojem osobnosti manažerské i lidské
- dovednost vidět systém a zároveň cítit jednotlivce
- odvahu říct pravdu tam, kde by ostatní mlčeli
Závěrem
AI nám vezme tabulky a nepochybně ulehčí práci, ale nikdy nepřevezme schopnost vést firmu skrze vztah, emoci a odvahu. A personální audit, vedený člověkem, zůstane jedním z posledních míst, kde se odhaluje realita a celá pravda o firmě a lidech!
